Dřevostavba nebo zděná stavba?

Na samém začátku jsme diskutovali jaký dům si vlastně postavíme

Jaký dům si postavíme?

Stáli jsme před touto otázkou a první volba byla jasná - zděný dům je zděný dům. Byli jsme téměř rozhodnuti, ale pak jsme zabrouzdali i do technologických postupů výstavby dřevostavby a musím přiznat, že jsme se pro dřevostavbu nadchli více, hlavně kvůli rychlosti výstavby.

Každý by rád postavil dům podle svých představ. Bohužel nakonec musíte udělat desítky ústupů a kompromisů, a to především z finančních důvodů.

Od této chvíle jsme se věnovali pouze zjišťování dalších a dalších informací o dřevostavbách. Volili jsme mezi difůzně uzavřenou skladbou stěny a difůzně uzavřenou. V našem případě zvítězil zdravý rozum a loby stavebních firem bylo potlačeno a zvolili jsme difůzně otevřenou konstrukci.

Výhody dřevostaveb:

Zjednodušeně lze napsat, že jediným (ale dosti podstatným) rozdílem mezi zděným domem a dřevostavbou je konstrukce stěn domu. Všechno ostatní (základy, stropy, krov, střecha, okna apod.) může být provedeno shodně nebo velmi podobně u obou druhů staveb, ale stěna je to, co dřevostavbu dělá dřevostavbou. Stěna klasické stavby (cihla, tvárnice, malta apod.) tepelně málo izoluje a přímo tedy vytváří tzv. tepelný most, kterým bez výrazného odporu prochází teplo z domu ven. Proto je nutné zdivo z exteriéru izolovat (polystyrén, minerální vata apod.). Stěna dřevostavby je tvořena dřevěnou rámovou konstrukcí (svislé sloupky a vodorovné trámky) a prostor mezi dřevem (které samo o sobě izoluje podstatně lépe než např. cihla) je zcela vyplněn tepelnou izolací. Takovéto stěny se pak ještě izolují zvenku a většinou i zevnitř. S nadsázkou lze napsat, že materiálem stěny je pouze tepelná izolace (i když v dřevostavbě se dřevo paradoxně považuje za tepelný most).

Výborná tepelná izolace
Dřevostavba izoluje podstatně lépe, než dům z klasických materiálů - viz výše.

Nízká akumulace tepla
Když v zimě zatopíte ve zděném domě, musíte ho nejprve ‘vytopit’, abyste v něm měli pocit tepla. Studené stěny zprvu odebírají teplo z prostoru a akumulují ho do sebe. Když se přestane topit, stěny teplo budou dlouho vydávat zpět do prostoru - to může být příjemné. Když bude v létě slunce pražit na zděný dům, stěny se rozpálí, v noci budou sálat a vám bude horko celou noc - to příjemné není. Stěny dřevostavby akumulují velmi málo, když zatopíte, hned je teplo, když večer po horkém dni vyvětráte, hned budete mít v domě chladněji. Odborníci se neshodují v tom, zda se jedná o výhodu nebo nevýhodu. Já osobně to považuji za nespornou výhodu.

Problémy s vlhkostí
Dřevu vadí vlhkost, to je zřejmé. Vlhké dřevo může hnít a plesnivět. Dřevostavby je proto nezbytné pečlivě utěsnit, aby se do dřevěných konstrukcí nedostávala žádná vlhkost, popř. umožnit, aby se proniklá vlhkost dostala z konstrukce zase ven - aby se někudy odpařila.

Výhoda většího prostoru
Nižší tloušťkou obvodových stěn lze výrazně šetřit prostor. Budeme-li uvažovat, že stěna dřevostavby je o 25 cm tenčí než stěna zděného domu, pak např. na půdorysu domu 8×16 metrů ušetříte 12 m2.

Vzhled domu
Dřevostavba může vypadat zcela stejně jako zděný dům, tj. může být zvenku i zevnitř omítnuta. To je přesně náš případ, náš domeček bude vypadat stejně jako klasická zděná stavba. Je pravda, že moderní dřevostavby jsou často prezentovány jako stavby s plochou nebo pultovou střechou, s poněkud extravagantním vzhledem a s dřevěným obkladem fasády.

Rychlost výstavby
Hrubá vrchní stavba domu je dokončena asi za dva až tři dny smotovaná z předem připravených panelů. Kompletní dům na klíč postaví specializovaná firma za pár měsíců. Velkou výhodou dřevostavby je, že vše se dělá ’suchým způsobem’, takže stavět lze i v zimě. Žádná malta, žádná vlkost, vlhké je pouze malování interiéru.

Životnost
Názory na životnost dřevostavby se různí, záleží jak kvalitně je dřevostavba postavena a jak účinně je chráněna proti účinkům vlhkosti. Životnost dřevostavby se běžně uvádí v rozmezí 80 až 100 let.

Přispějte také svým dílem do diskuse a napiště své názory do komentářů.

Autor: